|
|
Z(a)tracený čas školních let? Historie gymnázia v Litomyšli v období protektorátu Čechy a Morava
Pavlišová, Kateřina ; Fapšo, Marek (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá historií litomyšlského gymnázia v období Protektorátu Čechy a Morava. Nastiňuje vznik gymnázia v Litomyšli a dále popisuje jeho vývoj a proměnu mezi lety 1939 a 1945 v kontextu politických, hospodářských a společenských změn. Pojednává o školním vzdělávacím systému v protektorátní době, průběhu školního roku a nově zřízených institucích (Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, Mládež Národního souručenství), ale také o volnočasových aktivitách mládeže. Zaznamenává změny ve výuce se zaměřením na některé z předmětů (český jazyk, dějepis, německý jazyk). Věnuje se rovněž studentům a učitelům a jejich problémům v dobách nacistické okupace. V neposlední řadě uvádí některá konkrétní jména litomyšlského gymnázia spojená s odbojem, druhým stanným právem a perzekucí Židů. Cílem práce je ukázat, jak vypadal život studentů a učitelů na školách v období protektorátu na příkladu jednoho z gymnázií a s jakými překážkami se zmíněné osoby musely potýkat. Práce vychází zejména ze studia archivních pramenů a odborné literatury. Je psána tematicky se snahou o zachování chronologického sledu událostí. Z obecných závěrů můžeme naznačit, že historie litomyšlského gymnázia je ve vymezeném časovém období značně komplikovaná. Na jednu stranu docházelo k silné germanizaci, cenzuře,...
|
|
|
Vítkovice v éře budování státu. Příspěvek k sociálním dějinám
Dvořák, Jakub ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Diplomová práce, nesoucí název "Vítkovice v éře budování státu. Příspěvek k sociálním dějinám", popisuje a analyzuje sociální poměry Vítkovic na Ostravsku ve 20. letech 20. století. Zaměřuje se na dvě klíčová témata, která utvářela dobové sociální klima ve Vítkovicích, a to národnostní poměry a bytovou otázku, či lépe bytovou politiku. Dynamika společnosti byla determinována Vítkovickými železárnami, které měly na její chod značný vliv. Pozice vítkovického podniku byla velice vlivná vzhledem k jeho provázanosti se samotným městem. Proto ve výzkumném poli této práce podnik zaujímá důležité místo ve vztahu jak k národnostní otázce, tak k bytové péči. Zatímco národnostní téma vítkovickou společnost polarizovalo, bytová otázka představovala integrační prvek místní společnosti.
|
|
|
Národní divadlo v Praze v době nacistické okupace: Přední divadelní scéna mezi útlakem a odporem. (Historicko-sociologická analýza)
Prázný, Rudolf ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Národní divadlo v Praze v době nacistické okupace: Přední divadelní scéna mezi útlakem a odporem (historicko-sociologická analýza) ABSTRAKT Předkládaná disertační práce, s využitím historicko-sociologické analýzy, popisuje a vysvětluje postavení, reakce a působnost Národního divadla v Praze, v době jednoho z nejtěžších období našich novodobých dějin, okupaci nacistickým Německem, v době tzv. Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945), kdy s pomocí svých uměleckých prostředků, hodnot a interpretačním snažením uměleckého souboru, se tato vrcholná kulturní instituce snažila hájit právo naší společnosti na svou vlastní kulturu, na svou vlastní existenci. Hlavním cílem je analyzovat způsoby a prostředky, pomocí kterých Národní divadlo v Praze reagovalo a spolu se svým publikem čelilo krizovým situacím, způsobeným nacistickou okupací. Jedním z klíčových faktorů v tomto procesu bylo chování divadelních umělců, ve kterém mnozí poukazovali velkou míru statečnosti a ochoty riskovat nejenom své pracovní postavení, nýbrž mnohdy i svůj život, aby dokázali naši společnost vést, ukazovat cestu vedoucí k odhodlání nevzdávat se své národní suverenity. Národní divadlo v Praze se mělo stát nástrojem, pomocí kterého se nacisté snažili pod velkým tlakem realizovat svou kulturní politiku, směřující k ovládnutí našeho národa a k...
|
|
|
Protektorát Čechy a Morava: právo nástroj nacistické expanze
Pivarčeková, Zuzana ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Rigorózní práce se zabývá úlohou práva v Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945) při jeho hospodářské exploataci, germanizaci a kategorizaci obyvatelstva, jako předpokladu konečného řešení tzv. židovské a české otázky v plánech nacistů. Zaměřuje se na formování tohoto "práva bezpráví", jeho obsah a vynutitelnost a dochází k závěru, že tehdejší normotvorba sehrála důležitou zejména organizátorskou roli při zavádění okupačních pořádků, ale byla-li na překážku rychlým a radikálním řešením, stávala se přítěží, kterou nacisté kdykoliv nahradili bezprávím v podobě "zvláštního zacházení" (Sonderbehandlung), stanných soudů, poprav a deportací do koncentračních táborů. Příklad instrumentálního zneužití práva nacisty pro jejich expanzivní plány pak vede k zobecňujícímu závěru, že pojistkou proti zneužití práva k ovládnutí druhých nemůže být pouze právo samo o sobě, ale demokraticky fungující společnost a historická paměť národů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Národní divadlo v Praze v době nacistické okupace: Přední divadelní scéna mezi útlakem a odporem. (Historicko-sociologická analýza)
Prázný, Rudolf ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Národní divadlo v Praze v době nacistické okupace: Přední divadelní scéna mezi útlakem a odporem (historicko-sociologická analýza) ABSTRAKT Předkládaná disertační práce, s využitím historicko-sociologické analýzy, popisuje a vysvětluje postavení, reakce a působnost Národního divadla v Praze, v době jednoho z nejtěžších období našich novodobých dějin, okupaci nacistickým Německem, v době tzv. Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945), kdy s pomocí svých uměleckých prostředků, hodnot a interpretačním snažením uměleckého souboru, se tato vrcholná kulturní instituce snažila hájit právo naší společnosti na svou vlastní kulturu, na svou vlastní existenci. Hlavním cílem je analyzovat způsoby a prostředky, pomocí kterých Národní divadlo v Praze reagovalo a spolu se svým publikem čelilo krizovým situacím, způsobeným nacistickou okupací. Jedním z klíčových faktorů v tomto procesu bylo chování divadelních umělců, ve kterém mnozí poukazovali velkou míru statečnosti a ochoty riskovat nejenom své pracovní postavení, nýbrž mnohdy i svůj život, aby dokázali naši společnost vést, ukazovat cestu vedoucí k odhodlání nevzdávat se své národní suverenity. Národní divadlo v Praze se mělo stát nástrojem, pomocí kterého se nacisté snažili pod velkým tlakem realizovat svou kulturní politiku, směřující k ovládnutí našeho národa a k...
|
|
|
Protektorát Čechy a Morava: právo nástroj nacistické expanze
Pivarčeková, Zuzana ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Rigorózní práce se zabývá úlohou práva v Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945) při jeho hospodářské exploataci, germanizaci a kategorizaci obyvatelstva, jako předpokladu konečného řešení tzv. židovské a české otázky v plánech nacistů. Zaměřuje se na formování tohoto "práva bezpráví", jeho obsah a vynutitelnost a dochází k závěru, že tehdejší normotvorba sehrála důležitou zejména organizátorskou roli při zavádění okupačních pořádků, ale byla-li na překážku rychlým a radikálním řešením, stávala se přítěží, kterou nacisté kdykoliv nahradili bezprávím v podobě "zvláštního zacházení" (Sonderbehandlung), stanných soudů, poprav a deportací do koncentračních táborů. Příklad instrumentálního zneužití práva nacisty pro jejich expanzivní plány pak vede k zobecňujícímu závěru, že pojistkou proti zneužití práva k ovládnutí druhých nemůže být pouze právo samo o sobě, ale demokraticky fungující společnost a historická paměť národů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vítkovice v éře budování státu. Příspěvek k sociálním dějinám
Dvořák, Jakub ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Diplomová práce, nesoucí název "Vítkovice v éře budování státu. Příspěvek k sociálním dějinám", popisuje a analyzuje sociální poměry Vítkovic na Ostravsku ve 20. letech 20. století. Zaměřuje se na dvě klíčová témata, která utvářela dobové sociální klima ve Vítkovicích, a to národnostní poměry a bytovou otázku, či lépe bytovou politiku. Dynamika společnosti byla determinována Vítkovickými železárnami, které měly na její chod značný vliv. Pozice vítkovického podniku byla velice vlivná vzhledem k jeho provázanosti se samotným městem. Proto ve výzkumném poli této práce podnik zaujímá důležité místo ve vztahu jak k národnostní otázce, tak k bytové péči. Zatímco národnostní téma vítkovickou společnost polarizovalo, bytová otázka představovala integrační prvek místní společnosti.
|
|
|
Transfer českého obyvatelstva z vojenského cvičiště SS Benešov a jeho sociální dopady (1942-1945)
Zouzal, Tomáš ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Lacina, Vlastislav (oponent)
Tématem práce je transfer obyvatel způsobený zřízením výcvikového prostoru Waffen SS mezi Benešovem a Sedlčany (SS-Truppenübungsplatz "Böhmen"). Stěžejní část textu tvoří komplexní pojetí transferu, důraz je kladen na vnímání událostí z různých úhlů pohledu. Dokumenty protektorátní správy jsou konfrontovány s memoáry místních elit, kronikami a vzpomínkami obyvatel. Zachycen je postup vysídlení, činnost Přesídlovací kanceláře, hledání nové existence, vyvlastnění majetku, odchod obyvatel a jejich další osudy. Text doplňují dobové fotografie, dokumenty vztahující se k vysídlení, mapa zabraného území a grafy přibližující profesní skladbu obyvatelstva, zajištění nové existence a rozptyl do protektorátních okresů. Okrajově jsou nastíněny také změny společenského paradigmatu během války a po válce a vliv těchto změn na poválečné historiografické konstrukce.
|
|
|
Průběh "arizace" na Kolínsku
Dudáš, Filip ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Dufek, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá procesem "arizace" v době Protektorátu Čechy a Morava s důrazem v regionu Kolínska. Práce je rozdělena na dvě části, v první teoretické části se zabývá mechanismem "arizace", kým byla vykonávána a kdo z ní profitoval. Druhá analytická část nám nabídne s využitím archivních materiálů hlubší vhled do problematiky "arizace" na Kolínsku (Státní oblastní archiv v Praze, Státní okresní archiv v Plzni, Archiv bezpečnostních složek Praha, Národní archiv v Praze). Práce popisuje osudy židovské rodiny Morawetzů a jejich "arizovaných" velkostatků ve Světlé nad Sázavou a Golčově Jeníkově. Tato studie je doplněna osobnostními profily vykonavatelů říšské správy a to nuceným správcem Wernerem Würfelem a okresním hejtmanem v Kolíně Wilhelmem Hübnerem.
|
host ::
RSS.